Obsah
Co je pomalý hrnec
Pomalý hrnec je elektrický hrnec s vyjímatelnou kameninovou nádobou, ve kterém se připravuje jídlo dlouhým varem při nižší teplotě než při vaření ve vodě, pečení nebo smažení, a to naprosto bez dozoru! Díky nízké teplotě ohřevu pod bodem varu a dostatečné tvorbě tekutin se jídlo nespálí, ani když se vaří dlouho. Souběžně se v jídle zachovává více vitamínu zejména rozpustných ve vodě.
Pokrmy se vaří pomalu obvykle 4 – 10 hodin při teplotě 90 – 95 °C, což výsledku dodává specifickou chuť a šťavnatost. Podobný způsob pomalé přípravy používali už předkové. Do horké pece, kde se již netopilo, vložili nádobu s připravenými surovinami a nechali vše přes noc uvařit. V hrnci se nevytváří vysoký tlak, dá se říct, že je to jakýsi opak papiňáku, ale můžu v něm připravovat podobná jídla jako v papiňáku.
Říkáte si, proč tedy používat pomalé vaření místo tlakového hrnce? Čtěte dál a za chvíli vám to bude jasné.
Jak pomalý hrnec funguje
Hrnec se zahřívá pomalu do doby, než dosáhne obsah uvnitř téměř bodu varu, v tomto momentě se zahřívání sníží. V hrnci se udržuje stabilní teplota v rozmezí 79 – 93 °C a nízký tlak. Nejvíce tepla se vytváří na dně a po stranách hrnce. Protože je hrnec přiklopený, vzniklé páry se sráží na poklici a ve formě tekutiny se vrací zpět do hrnce. Z nejvíce zahřátých míst se teplo přesouvá do středu hrnce právě pomocí tekutin, které jsou i nositelem chutí. Díky tomu je jídlo extrémně šťavnaté a chutné.
Z čeho se pomalý hrnec skládá?
Hrnec
Základ pomalého hrnce tvoří kulatý nebo oválný poměrně těžký hrnec vyrobený z glazované keramiky nebo porcelánu. Ten slouží na vaření a také udržování teploty jídla po dovaření. Lze v něm jídlo i rovnou servírovat. Podle typu materiálu lze některé dát i do trouby, na sporák (pro zatahování masa) a umývat v myčce.
Zahřívací jednotka
Hrnec se umisťuje do zahřívací jednotky, která je nejčastěji kovová a má držadla. Je napájena elektřinou a vede z ní elektrický kabel. Na jednotce je manuální nebo digitální ovládání pro zapnutí a vypnutí hrnce, nastavení teploty vaření (Low, High, Medium, Keep Warm) a nastavení času (šipka nahoru a šipka dolů). Podle typu hrnce může být na ovládacím panelu více nebo méně funkcí.
Poklice
Poklice bývá průhledná skleněná a pokládá se volně na hrnec. Zabraňuje úniku vodních par a udržuje jídlo teplé, aby nevychladlo. Některé poklice mají zavírací spony, kterými se poklice připevní k hrnci. Hrnec se tak může jednoduše přenést a obsah se nevylije. Pokročilejší typy pomalých hrnců mají i míchací metly, a pak poklice slouží souběžně i jako uchycení pro tyto metly a sponky na poklici ke stabilizaci víka při míchání. Poklici lze většinou umývat i v myčce.
Pomalý hrnec se skládá z hrnce, zahřívací jednotky a poklice
Vyrábí se různé typy a značky pomalých hrnců, které se liší hlavně velikostí, materiálem, počtem stupňů rychlosti vaření, příkonem, časovačem, odloženým startem a možností použít ho v troubě a na sporáku. Více o jednotlivých typech pomalých hrnců najdete v článku Jak vybrat pomalý hrnec
5 důvodů, proč vařím v pomalém hrnci
1. Ušetřím si práci i čas
Vaření v pomalém hrnci je velice jednoduché a nevyžaduje moc práce a přemýšlení. Očistím a nakrájím suroviny, vložím je do hrnce, přidám trochu tekutiny (vodu, vývar, víno), přiklopím a zapnu na požadovaný stupeň. Tím veškeré moje vaření víceméně končí a pomalý hrnec už vše zvládne beze mě. V průběhu vaření nemusím dolévat vodu, ani jídlo míchat! Jen hrstka receptů vyžaduje v průběhu nějaké míchání. I ovládání hrnce je naprosto jednoduché. Nemusím bádat nad stovkou programů jako třeba u domácí pekárny.
Pokud zrovna nemám čas stepovat v kuchyni, sáhnu po pomalém hrnci. Vaření v něm sice trvá několik hodin, ale přitom mi šetří čas stejně jako třeba praní v pračce. Do pračky dám prádlo, prášek, nastavím program a jdu pryč. Vůbec mě nenapadne u pračky stát a hlídat ji. Stejné to je i s pomalým hrncem. Velká část pomalých hrnců disponuje funkcí časovače, kdy si stačí navolit dobu vaření a po doběhnutí tohoto času se přístroj sám přepne do ohřívacího módu (71 – 74 °C) nebo zcela vypne. Mezitím můžu odejít do fitka nebo nakoupit a když se po pár hodinách vrátím, vše voní a čeká na mě připravené teplé jídlo.
Nechali byste bez dozoru papiňák? Já určitě ne, protože se z něho vyvařuje voda, takže se může jídlo připálit, a ani se sám nevypne. Tedy pokud nemáte moderní elektrický sporák, který se dá naprogramovat na vypnutí. Nicméně tlakový hrnec nemůžete rychle otevřít a zkontrolovat výsledek, v hrnci musí nejdříve klesnout tlak. Navíc nepříjemně syčí a vyrábí v místnosti páru.
Některé pomalé hrnce mají i funkci odloženého startu, lze si tak navolit, kdy se má hrnec zapnout. Takže třeba v sobotu večer připravím do hrnce suroviny, v pět ráno se hrnec sám zapne a v neděli na dvanáctou mám hotový oběd. Tím ušetřím čas a energii na případný ohřev.
Hrnec dokáže uvařit souběžně maso, přílohu i zeleninu, což znamená, že zašpiním méně nádobí a méně ho tedy musím umývat.
2. Ušetřím za energie i suroviny
Přestože vaření v pomalém hrnci trvá několik hodin, pořád ve srovnání s jiným typem vaření ušetřím. Pomalý hrnec má totiž nízký příkon v rozmezí 180 – 270 W. Oproti tomu elektrická trouba má příkon 4 000 W a varná deska i 7 000 W. Provoz pomalého hrnce tak vyjde průměrně na 1 Kč za hodinu, zatímco vaření v elektrické troubě na 4 Kč/hod, na sklokeramické desce na 6 Kč/hod, na indukční desce na 9 Kč/hod a na plynovém sporáku až na 10 Kč/hod! Navíc v případě, že vařím ve dvou hrncích najednou, musím náklady vynásobit dvěma. I když v pomalém hrnci vařím o několik hodin déle, stále to vyjde levněji. Spočítejte si to.
A pokud bych snad chtěla pomalé vaření nasimulovat na sporáku, tak to se tuplem prohnu. Já jsem třeba standardně vařila hovězí vývar na plynovém sporáku 4 hodiny, což je v přepočtu náklad 40 Kč. V pomalém hrnci ho vařím 8 hodin, což je náklad 8 Kč. Znamená to úsporu 32 Kč na jednom hrnci vývaru.
Pro srovnání, v tlakovém hrnci uvaříte jídlo o 70 % rychleji než při klasickém vaření, takže levněji vyjde také. Ale pořád ne tak levně jako s pomalým hrncem. Vývar na plotně trvá standardně 4 hodiny, v papiňáku zhruba hodinu. Hodina vaření na plynovém sporáku vyjde na 10 Kč, 8 hodin vaření v pomalém hrnci na 8 Kč. Takže v případě plynového vaření je pomalý hrnec také úspornější než tlakový.
Jednou z výhod pomalého hrnce je, že v něm můžu připravovat tuhé maso, které se musí dlouho vařit. No a určitě jste si všimli, že tuhé maso je levnější, a že je to většina masa hovězího, které je velice vhodným zdrojem bílkovin nejen pro fitness. Má totiž vysokou biologickou hodnotu a vstřebatelnost. Dále ušetřím za tuky, protože se tam žádné dávat nemusí, a za koření, kterého se dává méně. V tomto aspektu je na tom tlakový hrnec podobně.
3. Uvařím chutně a přitom zdravěji
Z pomalého hrnce se neodpařují tekutiny, díky tomu se jídlo nevysušší ani nepřipálí! Maso z pomalého hrnce je neuvěřitelně šťavnaté. Tekutina je zároveň i nositelem chutí, které se v hrnci krásně spojují, nevytrácejí, naopak jsou výraznější i s menším množstvím koření. Většina lidí hodnotí jídla připravená v pomalém hrnci jako velmi chutná.
Do pomalého hrnce není nutné dávat žádný tuk, proto je jídlo z něho velmi kaloricky šetrné a dietní. To je plus nejen pokud chcete hubnout, ale i pokud potřebujete snížit příjem tuků ze zdravotního hlediska.
Je známo, že jakýkoliv typ vaření ničí některé vitamíny. Výhodou pomalého hrnce je, že vaří při nízké teplotě, což je k vitamínům šetrnější. V hrnci se navíc vzniklá pára sráží na spodu poklice a vrací se zpět do hrnce jako tekutina, do které jsou pak vitamíny rozpustné ve vodě vyluhovány. Pokud tedy sním i vzniklou tekutinu / omáčku, nepřijdu o vitamíny, které se do ní ze surovin uvolnily. Menší ztráty vitamínů také docílím, pokud suroviny nenakrájím. Pomalý hrnec se totiž hodí i na vaření surovin vcelku.
Při vaření v pomalém hrnci také nemusím obsah míchat, což je výhodnější z hlediska vitamínů. Kyslík způsobuje ztrátu vitamínů a když se obsah nemíchá, dochází k menšímu okysličování. Vliv na ztrátu vitamínů má také světlo a kovy. Kvůli tomu je hrnec tmavý a je z kameniny.
Dále se také přidává méně koření, vč. soli, protože pomalým dlouhým vařením zintenzivňují.
V tlakovém hrnci se vaří vysoko nad bodem varu (120 – 130 °C), což k vitamínům není z tohoto pohledu šetrnější než pomalé vaření. Plusem je to, že v tlakovém hrnci vitamíny také nejsou vystavené oxidaci a že se vaří kratší dobu. Které vaření je v konečné fázi z hlediska vitamínů vhodnější, nedokážu posoudit.
4. Uvařím bezpečně
Při vaření na sporáku je zde riziko, že obsah může vyvřít a uhasit plamen. Pak bude unikat plyn. Na elektrickém se zase může vyvřený obsah začít pálit a hořet. Nebo naopak v hrnci se všechny tekutiny vyvaří a obsah se pak začně připalovat a může i začít hořet. Papiňák může jídlo připálit nebo dokonce i vybouchnout, když se něco po … 🙂 V žádném z těchto případů není dobré nechat vaření zcela bez dozoru.
Jednou se mi stalo, že jsem na polívku na sporáku zapomněla a odjela do kina. Uprostřed filmu jsem si to uvědomila a nastala panika! Nevěděla jsem, kolik je tam vody a jestli je to dostatečně zeslabené. Sousedka jak na potvoru nebyla na příjmu a já jsem z toho byla tak rozhozená, že jsem se musela sebrat a fofrovat domů. Tam si polívka vesele pobublávala a nic se nedělo, ale já jsem měla kromě nedodívaného filmu nervy v kýblu. 😀
Naopak pomalý hrnec je zcela bezpečný. Má nízký příkon, vaří pomalu a víko je lehce přiklopené, takže se v hrnci neustále udržuje tekutina. Je zde zcela minimální riziko připálení jídla nebo nějaké nehody, jelikož se hrnec sám vypne. Můžu ho nechat vařit a odejít nebo jít spát. Je to podobné jako bych odešla od rozsvíceného světla.
Ani ze zdravotního hlediska není pomalé vaření nebezpečné, pokud se dodrží pár pravidel. Více v článku 16 tipů, jak vařit v pomalém hrnci
5. Uvařím i na cestách
Hrnec je vhodný i pro vaření mimo domov. Například na chatě, dovolené nebo i na služební cestě. Kromě hrnce totiž není třeba žádné další nádobí. Pouze prkénko, nůž, lžíce a elektrická zástrčka. A samozřejmě si musím v daném místě koupit suroviny. Jídlo vydrží dlouho teplé a jíst můžu rovnou z hrnce. Pozor, nedoporučuje se však jídlo v pomalém hrnci znovu ohřívat – ohřev je moc pomalý na to, aby usmrtil případné baktérie. Některé modely jsou přizpůsobené i pohodlnému přenášení pomocí madel. Čištění je také otázka pár minut. Hrnec stačí otřít vlhkou utěrkou a keramická nádoba a poklice se dobře myjí.
Pokud bych chtěla ke stejným účelům použít tlakový hrnec, musím si s sebou vzít i vařič.
Některé pomalé hrnce mají na víku i sponky pro lepší přenášení hrnce
A co lze v pomalém hrnci připravit?
Pomalý hrnec dělá hlavně parádní omáčky, vývary, maso a jídla z jednoho hrnce (můžete uvařit maso souběžně i s přílohou a zeleninou). Maso upečené v pomalém hrnci je měkké a šťavnaté.
Pomalý hrnec je ideální hlavně na:
- polévky a vývary – jsou silné a poctivé
- maso (vcelku, nakrájení i mleté) – dušené, pečené, závitky, rolády, guláše a perkelty, paštiky
- omáčky
- dušenou zeleninu a zeleninová jídla (plněné papriky, francouzské brambory apod.)
- zapečené přílohy (např. těstoviny, brambory, rýže, rizoto)
- povidla, marmelády, džemy
- sladká zapečená jídla (žemlovka, rýže nasladko, brownies apod.)
A co v něm nejčastěji vařím já?
Docela často vařím jídla, která nejsou raz dva, ale musí se dlouho táhnout. Vyrůstala jsem na českých klasikách jako rajská, koprovka, svíčková, guláš. Prostě samé hovězí a omáčky. Taková jídla, to je moje a neodpírám si je ani ve fitness jídelníčku. Hovězí je potřeba dlouho vařit a na omáčky zase potřebujete vývar.
Než jsem si pořídila pomalý hrnec, tak jsem taková jídla vařila několik hodin na plynovém sporáku. Samozřejmě se mi zvedl účet za plyn a musela jsem být celou dobu poblíž. S pomalým hrncem mám nejen české klasiky připravené chutněji s nižší spotřebou energie, ale navíc nemusím nic míchat a můžu si odejít a vrátit se, kdy je mi libo.
Jako malou nevýhodu vidím to, že jídla z pomalého hrnce nejsou zrovna moc fotogenická 😀 Proto tady zatím nemám ani moc receptů, ale chci na nich zapracovat. Jinak něco málo už najdete v sekci Pomalý hrnec
Kdo například používá pomalý hrnec z oblasti fitness?
- Paige Hathaway (fitness modelka)
- Whitney Simmons (fitness YouTuberka)
- Jen Heward (fitness Instagramerka a YouTuberka)
- Heidi Somers (fitnesska a YouTuberka)
Jestli víte ještě o někom dalším, písněte mi to pls do komentu 😉
Komentáře
Vaření na indukčním vařiči vyjde levněji než na obyčejné sklokeramické desce.
Pomaly hrniec používam už niekoľko rokov a máme tu najlacnejšiu verziu s hliniko-teflonovou nádobou. Skutočne funguje tak ako sa tu píše. Dobre využívať ako varenie na druhý deň dopredu a varím v noci.
Pravidelne využívam nielen na hovädzie ale aj kuracie alebo bravčové. Pripravujem v ňom aj bravčovú mať alebo prepustene maslo. Skúšali sme jaj povidla.
tipy: Kura dám večer 22,00 do pomalého hrnca na LOW čas 6 hod ráno o 5,30 vstanem a jedlo hotové len nakrabičkovať. Takisto bravčove koleno po 8 hod LOW len gril a je hotovo.
Dobrý den Andy, díky za zkušenosti s pomalým hrncem i tipy. Povidla zní zajímavě, to jsem ještě nezkoušela.
Ahoj výkon indukční desky, kde tu udáváš 7000 a výše je při 100% a na celé desce tudíž na 4 varných plochách a nevím jak ty ale ja vařím vývar na 30% a jen na jedné ploše a smaženi je na 50-60% jedné varné plochy co se týče trouby je to stejný nesmysl 4kW ma jen snad při pyrolytickém čištění kdy se trouba zahřeje na 500 stupňu teď jsme pekli na 160 stupnu a spotřeba byla 0,46 A … příkon je tedy 105,8 W pokud máš v zásuvce 230 V.
Dík za reakci doufám že nesmažeš.
Ahoj Adame, já popravdě elektrice rozumím jak koza petrželí a nezkoumala jsem přesné spotřeby, info jsem převzala ze zdrojů, které jsou uvedené na konci článku. Já jsem ani nikdy na elektrice nevařila, vždy jen na plynu. Ty máš vzdělání v tomto oboru? Tj. jestli jsi schopný porovnat spotřebu pomalého hrnce a vaření na elektrice a na plynu z pohledu odborných čísel.
Článek o spotřebě při vaření by mě nesmírně zajímal! Kdyby se tak mohla spojit Bajola a Adam a něco sepsat, bylo by to superpřínosné!
Adam bohužel už nezareagoval zpět, takže se asi technického rozboru nedočkáme. :/
Adame, bylo by možné udělat nějaký podrobější rozbor na tohle téma? Před lety jsem k tomu něco hledala a vlastně jsem nic rozumného, čemu bych rozuměla i jako laik, nenašla. Moc by to pomohlo.
Dobrý deň. Prosím kde sa dá kúpiť pomalý hrniec. Ďakujem
Dobrý den Marto, kde koupit pomalý hrnec, najdete v dalším článku zde (dole jsou odkazy na konkrétní hrnce a odkazy do e-shopů)
Jen vysvětlení spotřeby:
S pomalým hrncem elektřinu neušetříte.
Měřil jsem to :
Pomaly hrnec 8h spotřeba 1,2kWh.
Pomaly hrnec 10h spotřeba 1,2kWh.
Trouba 180°C 1,5h spotřebu 1,3kWh.
On totiž ani pomalý hrnec ani trouba nejede stále naplno, jen ohřeje a pád udržuje nastavenou teplotu.
Hold jako když plníte 10l Bělík vodou a máte kohoutek naplno nebo napůl tak to naplnite za minutu nebo za dvě ale stále je tam 10l vody.
Díky za názor, Milane, jakou by tedy měla podle Vašich výpočtů spotřebu trouba při 4 hodinách vaření vývaru?
To není muj názor ale skutečná hodnota zjištěná měřením.
Já to nepočitám ale měřím, jsem elektrikář a kuchařina mě baví. Vývar v troubě nedělám a ani nevím že by to někdo dělal.
Už chápu. Troubou jsem myslela elektrický sporák 😀 Vývar se musí táhnout několik hodin, z tohoto důvodu nemůžeme počítat při elektrickém vaření 1,5 hodiny, ale minimálně 4 hodiny vaření. Z toho původního textu nechápu, jaká by byla spotřeba elektrického sporáku při 4 hodinovém vaření, jelikož tam máte napsané „trouba 1,5 hodiny“.
To bylo porovnání pečení masa v troubě vs pomalý hrnec.
Ale bude to naprosto stejné, protože 4h pomalého tažení na indukci, elektrice vs pomalý hrnec dá jidlu stejnou energii. I sporák při pomalém tažení jede jen jak se řiká pianko na pár watiků. Prostě dodáváte energii do vývaru a je uplně jedno čím. Berte to jako vaření na dřevě, zprudka na velkém plameni a velká spotřeba dřeva nebo pomalu na mirném a menší spotřeba dřeva leč delší čas přikládání.
Aha, tak asi už se ty sporáky vyrábí úspornější než dřív? Tím pádem to teda asi už platí jenom pro plynové vaření s tou úsporou energie. Já nejsem elektrikář ani plynař, ty údaje jsem převzala ze zdrojů, které jsou na konci článku, takže to nedokážu posoudit.